Položili jste si někdy některou z níže uvedených otázek?

Jak mám napsat zajímavý příběh?

Jak mám psát dialogy?

Jak mám charakterizovat postavu?

Jak se mohu zlepšit ve stylistice?

Jak mám hledat námět?

Jak mohu vylepšit své již hotové dílo?

Pokud ano, jste tu správně. Nabízím vám tuto pomoc:

1) Kurzy tvůrčího psaní

– praktická cvičení pro skupiny na základě vaší objednávky nebo xkrát ročně v Kulturním centru Klášterec nad Ohří

Výhodou osobních setkání je srovnání zkušeností s ostatními autory, skupinové tvoření a věřte nebo ne, ale mí studenti opravdu pod tlakem tvoří víc! Prostě když musíš, tak musíš, zatímco doma se to dá vždycky odložit na zítra…

---

2) Kurzy tvůrčího psaní online

– předem připravených 10 lekcí, které můžete absolvovat z pohodlí domova a řídit si tak lépe svůj čas strávený při psaní (nevhodné pro ty, kteří mají tendenci prokrastinovat)

Oba typy kurzů, prezenčne či online, vždy zahrnují konzultace a zpětnou vazbu. Každý můj kurz vám pomůže především s pochopením stavby příběhu, pilováním stylistiky, rozšiřováním slovní zásoby, psychologií postav, hlubším poznáním sebe sama, rozvojem kreativity a fantazie a dalšími oblastmi tvůrčího psaní. Získané dovednosti uplatníte nejen při psaní uměleckých, ale též odborných a osobních textů. Protože psaní je vždycky i trochu psychologie…

Pokud se nemůžete rozhodnout, na webmagazinu Rozhledna také najdete několik sice už zaprášených, ale pořád platných rad v miniškole, s níž jsem kdysi s předáváním svých zkušeností o tvůrčím psaní začínala.

---

3) Posudek či korigování literárního díla, konzultace

– hodnocení a pomoc s úpravami konkrétního textu s osobním přístupem a konzultacemi osobně, online či elektronicky, vedení při psaní literárního díla

---

Na samém začátku doporučuji si odpovědět na otázku:

PROČ CHCI PSÁT?

Pokud je vaší motivací pro tvorbu úspěch, zapomeňte na psaní a vrhněte se na byznys. Psát se musí srdcem. Můžete se naučit teorii, ovládat všechny tvůrčí techniky, ale pokud nebudete mít tu správnou motivaci, nejspíš to stejně nikdy nebude úplně ono.

Velmi diskutabilní je ovšem i motivace, že chcete vysvětlit něco ze svého života, přejete si, aby vás někdo pochopil. Většina autorů, kteří mají podobný cíl, se nedokáže oprostit od svého ega, a proto do textu vkládá mnoho nezajímavých informací a detailů. Jeho příběh přestává být uměleckým textem, místo toho se stává velice nezábavnou a ubrečenou stížností.

Pokud píšete, protože vás baví hrát si se slovy, tvořit, vymýšlet si nové světy, dívat se do nitra svých postav, tak je to fajn. Jste na správném startu. Samozřejmě že těžko budete znát svůj vnitřní důvod v momentě, kdy se pokoušíte o svou první básničku. Slova z vás potečou zcela sama, nebudete psát pro někoho, jen pro sebe, pro svou radost, svou úlevu.

Správný důvod, proč psát, zkrátka nejprve vyplývá z pouhého „CHCI“. Pokud se později dostaví úspěch, alespoň v podobě chvály přátel či třeba jako cena v literární soutěži, bude to sladká odměna navíc. Důležité je, aby psaní bylo vaším koníčkem, na jehož hřbet pravidelně nasedáte, aby vás odnesl do světa fantazie. Určitě sníte rádi, takže vás tyto výlety pohltí a obohatí.

Dále počítejte s tím, že napsat dobrou knihu a prodat dobrou knihu jsou dvě různé věci. úspěšnému prodeji nestačí jen umět psát, je třeba také chápat, co čtenáři chtějí číst, o co se zajímají, co a proč je baví. Je třeba se zajímat o propagaci, vyrazit na besedy, komunikovat se čtenáři. Být slyšet a být vidět.

---

Jak se stát spisovatelem? Zde je pár rad úspěšných autorů:

Miky Waltari upozorňuje na nutnost těchto vlastností a schopností:

1. Musí mít fantazii.
2. Musí dokázat vidět, promýšlet a chápat různé životní jevy, lidi a jejich činy.
3. Musí se umět vžít do života, myšlenek a způsobu života nejrůznějších lidí.
4. Musí umět oživit i na první pohled prázdné a nudné věci.
5. Musí mít smysl pro styl.
6. Musí být podle možností vzdělaný – ne nutně akademicky, ale musí mít široký rozhled.
7. Musí toho vědět co možná nejvíc o co možná nejvíce oborech, musí mít zájem o všechny životní jevy.

Milan Uhde se domnívá, že hlavní je pořád myslet na čtenáře jako koncového spotřebitele:

„Tvůrčí psaní učí, jak zacházet s dobrým námětem. Spisovatel není ani umělec, ani národní posel, ale prodavač slov.“

Zatímco Arthur c. Clarke říká:

Jediná rada, kterou jsem kdy dokázal dát budoucím spisovatelům, je vtělena v tom noroticky známém předem připraveném dopise, který Archie, můj počítač, prská obratem diskety po všech, kdo mě s nadějí zavalují dopisy: “Čtěte aspoň jednu knihu denně a pište tolik, kolik dokážete. Studujte memoáry autorů, kteří vás zajímají.”