.: Poezie :.
N O V I N K A !

Brožura "JSOU TAKOVÉ CHVÍLE"
obsahuje 28 fotografií, 9 básní
a 9 krátkých textů, zamyšleníček,
které vás příjemně poeticky naladí.

Formát A4, kvalitní papír, drátková
vazba. Cena: 99,- Kč + poštovné.
Platba na dobírku. Objednávejte na
e-mailu:renata.sindelarova@seznam.cz.
Jsou takové chvíle
NOSTALGIE

Jako na obědě
Prostřená krajina
Mi chutná

Slavnostní zeleni
Stříbrným příborem
Budu jíst

Na svátečním stole
Krajina vzpomínek
A u ní nůž

S chutí nostalgie
Veličinou času
Se krájím

Odečítám stromy
Polykám minulost
A stárnu
Nostalgie
ODVAHA

Odvaha je, když
kapky bez padáků
řítí se k zemi dolů

Odvaha je, když
svého ohnivého pána
obdivují hořící polena

Odvaha je, když
mám k pláči tisíc důvodů
a směju se, plakat nebudu
Odvaha
TOUŽÍM

Toužím
po tobě něžně jako žena
a dychtivě jako ďábel
Jsem tebou prosycená
jak ve mně neustále bušíš
jako nějaké nové srdce
nový tep mého života

Pokaždé
když zazvoní telefon
t o u ž í m
abys to byl ty
pospíchám
strnulá očekáváním
… a pak to zklamání
když to ty nejsi
Toužím
BŘÍZA

Stojí tam, bělostná
zoufale sama
Pábitelé větrů
šeptají do listí
naději
Smekla se
po dešti
kapka její

Stojí tam
sama a bělostná
nevěsta mezi stíny
rebel mezi příčinami
bílá a černá
veselá a smutná
den a noc
dvě povahy
jedné lidské duše
jež si nerozumí
Bříza
SVÍTÁNÍ

Přimykám k srdci
plamínek svítání

Obloha nahlíží
do zrcadla rosy

Stydí se za svůj
neučesaný mrak

A pak mě spatří!

Upřímné slzy dojetí
nad titěrností člověka...
Svítání
DÉŠŤ

Kapky bez padáků
řítí se k zemi
adrenalin v těle
odvážní letci
kamikadze
Skočí
z peřin mraků
šumí
křičí blahem
Pro chvilku radosti
moment opojení
pohled svrchu
hrají na klavíry
střech a
bubny silnic
Vzdychají
Tápají
A znovuzrozené
na stráních
šeptají v potůčku
tančí v řekách
a křičí v mořích
Lačné
po novém skoku
do života
Déšť
ZKAŽENÝ VEČER

Jsem vášnivá
a stydlivá
nevím co si počít
chci tě
cítit tvoje ruce
jak hladí
a laskají
ale bojím se to říct

A ty se zlobíš
myslíš
že tě nemám ráda
že mlčím schválně
Jenže za tou
oponou nedobytnosti
se skrývá
trn studu

Jsem křehká
utavená z benátského skla
tvá slova
do mne bijí kladivem
Tříštím se
a mé střepy
se ti zabodávají do srdce

Jsem zklamaná
Z kouzelného večera
prosvětleného
teplým dechem svící
vyprchala
intimní vůně
Jediné co zbylo
rozteklý vosk
a dvě raněné duše
Zkažený večer
MUŽ

(aneb trocha ironie)

Jde domů
zmožený celodenní prací
a myšlenky
se mu stále vrací -
chrabrý bojovník za útěchu

Ať jde
dělník nebo intelektuál
ať je
před nebo po postgraduál
stejně únava zní uchu

Přijde domů
zavře dveře
žena dá mu
zbytky od večeře

Ptá se
proč ta všechna snaha?
Zdá se
že žena hezčí nahá
Muž
.: Úvodní strana :.