Proč tvůrčí psaní

Pokud je vaší motivací pro tvorbu úspěch, zapomeňte na psaní a vrhněte se na byznys. Psát se musí srdcem. Můžete se naučit teorii, ovládat všechny tvůrčí techniky, ale pokud nebudete mít tu správnou motivaci, nikdy to nebude úplně ono. (Jedinou výjimkou je vytváření textů pro bulvár, ale i tady uplatníte mnohem více dravost než kreativitu.)

Pokud píšete, protože vás to baví, tak je to fajn. Těžko budete znát svůj vnitřní důvod v momentě, kdy píšete svou první básničku. Slova z vás potečou docela sama, nebudete psát pro někoho, jen pro sebe, pro svou radost, pro svou úlevu. Důvod, proč psát, zkrátka nejprve vyplývá z pouhého „chci“. Později se možná dostaví úspěch, v podobě chvály přátel či třeba jako cena v literární soutěži, který popožene ten nastartovaný motor dál. Najednou zjistíte, že psaní se vám postupně vrylo do srdce a stalo se vaším koníčkem. A to i v tom smyslu, že nasednete na jeho hřbet a necháte se odnést do světa svých představ. Určitě sníte rádi, a tak vás tyhle výlety pohltí. Tvorba se vám stane druhou přirozeností.

Nevadí, že se všichni nestaneme slavnými. O to tady přece nejde, jakkoliv je to příjemná odměna. Nepíšeme kvůli penězům. A i když si chceme psaním vydělávat, neměli bychom jej nikdy považovat za pouhou práci, ale jako bohatou duševní činnost, která nás povznáší a naplňuje.

Poezie se nepíše proto, aby se rozebírala. Má povznášet, aniž by se o ní přemýšlelo, dojímat, aniž bychom chápali proč.

Nicholas Sparks (Zápisník jedné lásky)

Jestliže jste tedy již popřemýšleli nad tím, proč se věnovat psaní, mohli bychom se věnovat tomu, jak se stát spisovatelem. Udělím vám rady ne svoje, ale úspěšných autorů.

Arthur c. Clarke (Hlídka):

Jediná rada, kterou jsem kdy dokázal dát budoucím spisovatelům, je vtělena v tom noroticky známém předem připraveném dopise, který Archie, můj počítač, prská obratem diskety po všech, kdo mě s nadějí zavalují dopisy: “Čtěte aspoň jednu knihu denně a pište tolik, kolik dokážete. Studujte memoáry autorů, kteří vás zajímají. Korespondenční kurzy, spisovatelské školy apod. jsou patrně užitečné – ale všichni autoři, které znám, jsou samouci.”

Slovy Miky Waltariho (Markéta Hejkalová, Fin Mika Waltari) má spisovatel tyto vlastnosti a schopnosti:

Spisovatel:

  1. Musí mít fantazii.
  2. Musí dokázat vidět, promýšlet a chápat různé životní jevy, lidi a jejich činy.
  3. Musí se umět vžít do života, myšlenek a způsobu života nejrůznějších lidí.
  4. Musí umět oživit i na první pohled prázdné a nudné věci.
  5. Musí mít smysl pro styl.
  6. Musí být podle možností vzdělaný – ne nutně akademicky, ale musí mít široký rozhled.
  7. Musí toho vědět co možná nejvíc o co možná nejvíce oborech, musí mít zájem o všechny životní jevy.

Ze všeho nejvíc je spisovatel prodavač slov. Proto nestačí jen umět psát, je třeba také chápat, co čtenáři chtějí číst, o co se zajímají, co a proč je baví. Je třeba se zajímat o propagaci, vyrazit na besedy. Být slyšet a vidět. 

Tvůrčí psaní učí, jak zacházet s dobrým námětem. Spisovatel není ani umělec, ani národní posel, ale prodavač slov.” (Milan Uhde)

TOPlist

Share Button