Jak být šťastný

Přestože naši předkové se neustále snažili o toradost - skeeze, aby se budoucí generace měly lépe, abychom měli dostatek potravy, účinné léky, abychom mohli méně pracovat a mohli si více užívat volný čas, abychom měli svobodu, přesto nejsme vůbec šťastní. Říká se, že „méně je více“ a v tomto případě to platí zřejmě také. Snaha o velmi snadný život nám žití komplikuje – a to v oblasti duševní. Jako bychom byli otráveni zevnitř.

Přitom všude kolem nás je hojnost. Nejenom potravy, ale příležitostí, možností. Jako bychom ani nedokázali vidět, co všechno si můžeme dopřát a užít. Často vidíme pokaždé jen to, co bychom ještě chtěli a nejde to. Jsme pořád s něčím nespokojení. Přestože většina z nás nezažila válku ani morovou epidemii, přestože máme antibiotika a neurochirurgii, přestože jsme nikdy netrpěli hlady. Velmi mne zaujalo, jak výstižně nás popsala stoletá babička v pořadu Jste to, jíte (odvysíláno 1.2.2016): „akorát tlačítka to mačká, šťastný to néni…“

Vlastně až když se nám skutečně přihodí něco tragického, pak teprve si uvědomíme – jako Radoslav Brzobohatý ve filmu Skalpel, prosím – že jsme vlastně byli šťastní, ale nevěděli jsme o tom. Zkrátka vůbec se nedržíme nádherně pravdivého citátu Clauda Broussona:

Štěstí není událost života, ale schopnost člověka.

zábava - rudyanderson

Nečekejme, až k nám štěstí přijde, protože štěstí je způsob, jakým se prožíváme. Je to um, který bychom se měli učit jako primární dovednost. Je to volba naší cesty, naší chuti do života. To my sami si volíme, zda se budeme litovat nebo si užijeme každou budoucí chvíli i přes to, že svět ani náš život není zdaleka podle našich představ, natož dokonce dokonalý. Často se stáváme trýzniteli sebe samých. „Štěstí je být sám se sebou a nepřekážet si,“ glosuje vtipně herec Jaroslav Dušek.

Jak se ale tomuhle pocitu, být šťastný, vlastně naučit? Nepřemýšlet tolik. Vnímat. Nechávat věci plynout. Dívat se kolem sebe. Radovat se z maličkostí. Uvědomovat si plně své drobné radosti. A naučit se smát i sám sobě.

Konkrétnuvolnění - pezibearě je dobré začít třeba tak, že si každý večer před usnutím proberu zpětně dnešní den a ať už byl jakýkoliv, najdu si na něm jednu pozitivní chvilku (bylo hezké slyšet ráno ptačí zpěv, bylo fajn si zdřímnout v autobuse, dnešní oběd byl opravdu výtečný, potěšilo mě potlachat se starým kamarádem, udělalo mi radost, že mi tak nádherně rozkvetl kaktus). Není těžké s tím začít, ale je těžké u toho vydržet. Ale když vydržíte měsíc, věřte, že vám ten způsob přemýšlení postupně přejde do krve. Začnete si všímat těch maličkostí už ve chvíli, kdy se vám dějí – a tím pádem si je lépe užijete. Váš život se tak stane hodnotnějším. Jen proto, že si budete více všímat drobných hezkých maličkostí, které vůbec nejsou samozřejmostí. Neodkládejte to na zítra, začněte už dnes.

TOPlist Zdroj fotografií: pixabay.com, autoři: pezibear, rudyanderson, skeeze

Share Button