Clustering

Clustering je jednoduchá technika, která se využívá v mnoha oblastech tvorby i marketingu. Může pomoci se sestavením textu na dané téma. Nebo usnadní hledání, o čem vlastně psát.

Podstatou metody je sestavit text nebo najít téma prostřednictvím přirozených asociací. Nejprve zvolíme klíčové slovo (můžeme si jej vybrat tak, že prostě zabodneme prst do textu, ale raději zvolíme slovo, které nás jako první napadne, které se nás týká, třeba nás irituje nebo se nám líbí). Toto slovo napíšeme doprostřed papíru a chvíli nad ním přemýšlíme. V mysli se nám začínají objevovat spojitosti. Ke slovu zmrzlina nás napadne, že studí a pak nás napadne vanilková zmrzlina, protože ji máme nejraději. Tyto myšlenky připisujeme na papír tak, že každý náš obraz symbolizuje další slovo, které je spojeno s prvním. Tvoříme zkrátka kolem prvního slova „zmrzlina“ tzv. pavouka ze slov „vanilková“ a „studí“ (viz obrázek). Ke klíčovému slovu napojujeme slova, slovní spojení, pocity, zkrátka vše, co nás napadne, co si představujeme, že s klíčovým slovem souvisí, přičemž každý pojem můžeme dále rozvíjet. Mělo by se jednat o souvislost logickou, ovšem v případě tvorby básní je výhodná i pouhá zvukomalebná podobnost, připravujete si tak vlastně již rýmy.

Když je cluster připraven, vytvoříte s jeho pomocí text. Snažte se využít většinu vámi vytvořených asociací, ideálně všechny, ale nutné to není. Záleží jen na vás, jak hluboce téma rozvinete a zda bude tvořit podklad pro další tvorbu. Cluster není nutné brát jako šablonu, ani jako zavazující pakt, je to jen návod, který vám pomůže utřídit myšlenky, aby se vám tvořilo lehčeji.

Příklad: 1282840765_195

 

Když fouká (text vytvořený na základě clusteru ke klíčovému slovu FOUKAT)

Už se to sem vtírá. Dobývá se to. Strká to prstíčky škvírou v okně. Ale už nemám strach, vím, že mě se to netýká. Tady je teplo. Oheň praská v kamnech, z něho to krade sílu, ze mně ne. Vytahuje ji to komínem a pak se to dovádivě raduje. Vlastně se mi líbí, jak to fouká. Jak to pohazuje listím a kroutí to stromy v rytmu poryvů. Kdyby foukalo víc, mohla by z toho vzniknout i katastrofa, stromy by přestaly tančit a začaly se klanět. Ale neklaní se, dnes ne, užívají si to podzimní foukání stejně tak jako já. Je to přátelské foukání, vítr stromy lechtá, starostlivě fouká do bebíček dutin, jako maminka své ratolesti. Ne že by to pomáhalo proti bolesti, ale stromy to mají stejně rády. Nastavují se tomu, vzpínají k tomu větve a vypadá to, jako by se k tomu modlily jako k neviditelnému bohu. A po celou dobu je to jen vítr, který stromům pročeše koruny. 


TOPlist

Share Button

Pozitivní srdcem i tělem

Francouzská herečka Charlotte Valandreyová je autorkou nádherně pozitivní knihy SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST. Tady se svěřuje se svým autobiografickým příběhem o své nemoci, je totiž HIV pozitivní, a o transplantaci srdce, již podstoupila. srdecni-zalezitost-charlotte-valandreyova

Knihu lze jednoznačně doporučit nejen škarohlídům a bolestínkům, kteří by se potřebovali Charlottiným optimismem nakazit, ale opravdu úplně všem. To protože „Srdeční záležitost“ je otevřenou výzvou pro nás všechny, výzvou k přemýšlení. Ať už o smyslu života, o věcech mezi nebem a zemí, tak i konkrétněji o našem přístupu k darování orgánů či také k HIV pozitivním.

Novinář, který mě pouze hladil a kterého jsem se jen lehce dotkal, se mě v roce 2006 ptá, jestli jsem ho nenakazila HIV… HIV pozitivní jsou stále „nedotknutelní“, strach přetrvává. Jak dlouho ještě? Čekala jsem polibek a dostala jsem facku.

Život Charlotte Valandreyové je skutečně divoká jízda na horské dráze. Jednou až nahoře u nebes, podruhé tak těsně nad zemí, až si šoupe špičky. Je to herečka, která se v sedmnácti nakazila AIDS. V podstatě těsně po rozjezdu vlastní kariéry, která ji vystřelila vzhůru, tvrdě dopadla na zem. Lékaři jí dávali půl roku života. Ale měla štěstí, podpůrné léky udržovaly její nemoc pod pokličkou. Po letech přišla další rána, dva nehojící se infarkty a jimi výrazně oslabené srdce, které se musí transplantovat. „Srdeční záležitost“ nám popisuje právě toto období Charlottina života, po transplantaci, která přinesla do života nové otázky. Čí bylo to darované srdce? Mohu se setkat s rodinou dárce? Existuje buněčná paměť, díky které ono nové srdce mění moje chutě k jídlu? Mají mé nové noční můry něco společného s dárcem? Aby si mohla Charlotta na tyto otázky odpovědět, začne po svém dárci pátrat. Bohužel však stále naráží na odpor.

Mám ještě poslední otázku, je důležitá, položím ji i ministryni. Proč se nepočítá s tím, že by bylo možné zeptat se rodiny dárce, za by chtěla znát totožnost osoby, která podstoupila transplantaci, a naopak? Pokud by s tím obě strany souhlasily…

Tento skutečný příběh je vyprávěním ženy, která ač stojí nohama pevně na zemi, hledá pro své zvláštní zážitky nejen materialistické, ale i mystické vysvětlení. Nehodnotí, neuzavírá, nabízí obě strany mince, takže záleží jen na vás, které teorii spíše uvěříte. Jestli spíš Charlottině psycholožce nebo jasnovidci Pierrovi.

Dojem, že jde o věštbu, je často pouze odrazem strachu z toho, že se něco stane.

Každopádně však v této osobní zpovědi objevíte mnoho zábavného i poučného. Pochopíte, že Charlottino srdce, to vlastní, abstraktní, je obrovské. Je to žena, která dýchá život plnými doušky, váží si skutečných hodnot a vnímá všemi smysly, včetně toho šestého. Jaká je ona, je i celá její kniha. Plná povznášejících zamyšlení a radosti ze života, vtipná i vážná, zkrátka vyvážená od první do poslední stránky.

Chtít být milován kvůli sobě samému je iluze. Člověk je vždycky milován kvůli tomu, co představuje v očích toho druhého, pro to, co ve vás ten druhý nachází.

Nejen z pojetí recenze, ale i z vybraných ukázek lze jistě poznat, že tato kniha se stala mou srdeční záležitostí.

Foto obálky: eknihkupec.cz


TOPlist

Share Button