Trpím při rodu trpném

Rod trpný či další složité výrazivo, charakteristické to znaky autorovy horlivé snahy o verbalismus, komentoval by zbytečně složitě dotázaný inteligent. A když bychom se ho pak zeptali, jestli by to nešlo vyjádřit bez těch cizích slov, moudře by pokýval hlavou a pak by rozvážně odpověděl: „Připouštím, že by mohla existovat i další alternativa.“

Je to jasné? Jestliže chceme psát poutavě, musíme se vyvarovat zbytečných složitostí. Zbytečná složitost textu čtenáře nudí. Příběh se stává pro čtenáře těžkopádným.

Příklady zbytečných slov

Nadměrné užívání přívlastků, kterými toužíme – podobně jako Pavel Kříž v prvním díle Básníků – vyšperkovat text.

Nadměrnost: Fyzicky unavená a dostatečně nevyspalá Maruška zamířila po celodenní těžké práci, ze které jí bolelo celé tělo, takže musela jít pomalu, nakoupit jako každý den do obchodu.

Zjednodušeně lze říci podstatné i vhodně zvoleným slovesem: Jako každý den se Maruška po celodenní práci unaveně vlekla do obchodu.

Konstatování něčeho, co je samozřejmé a běžné. Pokud tedy čtenáře nechcete nutit k přeskakování, neboť on není tak hloupý, aby nepochopil, jak se věc má, raději více používejte nepřímý popis.

Popis samozřejmosti: „Pojďte dál,“ vyzvala hosty. Návštěva vstoupila dovnitř bytu, zula si boty, svlékla kabáty. Potom společně zamířili do obývacího pokoje. Hostitelka šla jako první a vybídla hosty, aby si sedli ke stolu, na kterém stály mísy s občerstvením.

Nepřímý popis: Pojďte dál!“ vyzvala hosty a odstoupila, aby mohli projít. Pohoštění v obývacím pokoji již měla připravené.

Zkratkovitý styl, který si možná podle mnou uvedeného názvu představujete spíš jako originální šetření místem než přebytečnost. Jenže nejde tu o délku, ale plynulost. Text by neměl působit příliš trhavě. (Někdy můžeme určitého sledu útržků využít úmyslně, ovšem pokud takovým způsobem vylíčíme celý příběh, čtenář asi knihu brzy vymění za flašku.)

Přebytečné zkratky (ale může to být umělcův záměr): Dupla jsem do záhonu. Boty do pračky. Kytka vejpůl. Jsem nemehlo!

Bez zkratek: Dupla jsem do záhonu. A znovu dokázala, že jsem nemehlo, protože se to neobešlo bez pohřebního obřadu jedné kytky a páru bot, které snad dostanou druhou šanci v pračce.

Časté opakování slov. (K tomu není co dodávat. Zkrátka pozor na svá oblíbená slůvka.)

∙ Chrlení cizích slov. Chceme čtenáře bavit, nebo je oslňovat svým přehledem? (Stejně jako pijeme s Mírou, měli bychom si tohoto přítele pozvat i k užívání cizích slov.)

Příklady zavádějících výrazů

∙ Nadužívání rodu trpného. Ne že bych vyslovovala nějaký zákaz, jen upozorňuji, že rod trpný není právě v módě. Nepoužívá se ani v beletrii, kde bychom jej pomalu mohli označit za archaismus, a dokonce ani v obchodní korespondenci („byl objednán, bylo dodáno“), kde tento trend možná vyplývá z podobně praktického důvodu, z jakého peskujeme své děti za jejich „ono se to rozbilo“. Jediný text, ve kterém se s trpným rodem určitě setkáte, jsou diplomové práce. 

Hromadění podstatných jmen těsně za sebou. Záporný příklad: Zástupce vedoucího oddělení výroby zapisoval výsledky výzkumu inteligence robota kategorie A. Nebo jednodušší, méně nápadný příklad: Instruktor řidiči předal výsledky zkoušky z řízení automobilu.

Nepřesné formulace. S tímto nešvarem se asi setkáváme nejčastěji. Vyjádřit se nepřesně, to se párkrát v životě podaří každému. Běžně to s čistým svědomím svedeme na „lidský faktor“, ale než své dílo pošleme k nakladateli či do literární soutěže, raději si ho po sobě několikrát přečtěte, popř. ho dejte někomu přečíst, aby vám takříkajíc vychytal mouchy. Často totiž k úpravě stačí jen taková maličkost jako změna pořadí slov nebo výměna jednoho jediného výrazu.

Příklady: „dálkově byl přijat ke studiu“

místo „přijali ho k dálkovému studiu“

nebo „vzhledem k politikovi, který žil v totalitě, lze očekávat jeho pochopení“

místo „vzhledem k tomu, že politik žil v totalitě, lze očekávat jeho pochopení“

TOPlist

Share Button