Tančím mezi galaxiemi

Miluji tanec. V minulosti jsem zkoušela všerůzné druhy a přístupy. Společenský, břišní, moderní scénický, tančila jsem kankán, salsu i zumbu – a vždycky jsem si to moc užívala. Ráda chodím na plesy i diskotéky. Nejvíc se ale vždycky vyřádím doma. Když si tančím podle svého. Bez pravidel. Když mě nikdo nevidí.

A před pár lety jsem zjistila, že i tento způsob pohybu má svůj název. Říká se mu spontánní tanec, vyzkoušet a přijít mu na chuť můžete i na veřejnosti přístupných akcích, a je to úžasně očistná záležitost. Je to meditace v pohybu. Stačí se jen ponořit do rytmu a nechat se jím nést.

Když tančím a hýbu rukama, připadám si jako pták. Když skáču a poskakuju, užívám si tu probuzenou vnitřní radost, která připomíná dětskou spontánnost. Když kroutím boky, vlním se jako had, zapomínám na páteř, která mi najednou v pohybu pomáhá, místo aby mě omezovala. Přetěžovaná ramena ani krk mě najednou nebolí. Vlním se jako listí ve větru a každý tón je jako kapka deště, která mi stéká po tváři. Snáším se dolů k zemi jako vločka, tančím a představuju si celý svět. Vesmír! Tančím mezi galaxiemi, v pralese a na louce plné kopretin, balancuju na špičatém vrcholku hory a vůbec se přitom nemusím bát, že bych mohla spadnout. Objevuju svou vnitřní svobodu, svou fantazii. A co je hlavní, zapomínám, vygumovávám, resetuju. A když skladba či lépe celá jejich série skončí, cítím se osprchovaná tóny, vykoupaná svěcenou vodou rytmu. Pokud jste to nikdy nezkoušeli, vůbec se toho nebojte, zapomeňte na předsudky a pošlete svou mysl do lázní. Možná vás na oplátku překvapí svou představivostí. Pokud máte velké zábrany, začněte v tureckém sedu a uvolněte při hudbě jen horní část těla. Zavřete oči a nechte se hudbou vést. Pokud ovšem máte tu možnost a chuť, dobré je si to alespoň jednou vyzkoušet s profesionálem přímo ve studiu.

Vhodnou hudbu najdete na Youtube např.  pod heslem Rytmy země nebo Cafe del Mal. Začít je dobré nejdřív s pomalejšími skladbami, postupně nabírat tempo. Záleží ale na vašem momentálním rozpoložení, někdy to dělám úplně obráceně. Nejdůležitější je, aby se vám vybraná hudba líbila, takže si sami zvolte svůj styl.

Video z hodiny spontánního tance. Je to jediná lekce tance, na které si každý tančí zcela po svém. Žádné kroky, žádné prvky, jen se uvolnit a přivolat si lepší náladu.

Zdroj fotografií, koláže: pixabay.com, Tiger Club Chomutov, Renata Šindelářová

TOPlist

Share Button

A půjdu zase

Esoterika se rozrůstá světem, a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že půjdu s dobou a přihlásila jsem se v rámci zachování duševního zdraví na jógu. Potřebuji si po celém dni také trochu odpočinout… Abych to měla levnější a také abych byla dost motivovaná, zakoupila jsem si rovnou permanentku na celý rok, čímž jsem utratila většinu úspor na nové pneumatiky (no co, na těch ojetých zimních to v létě vydržím). Ze zbytku peněz jsem si koupila pěkně padnoucí slušivý úbor, podložku – a mohla jsem vyrazit!

Hodina začala pohodově. Trochu jsme se protáhli, rozdýchali, cítila jsem, že se mi to bude líbit. Čas se nenápadně zpomalil, z reprobeden mi pomalu plynula do uší relaxační muzika. Bylo to fajn. Po úvodu přišlo pár prvních ásan. Fyzicky jsem zatím postačovala, zato jsem se přestávala orientovat v názvech. Nádechem do housenky, výdechem do kobry. Potřebovala bych zoologický slovník!

Každou chvíli si uvědomuji, že už zase zapomínám dýchat. Až do podklíčku, říká cvičitelka. Marně hledám tu oblast na svém těle. Ať je ráda, že si občas, když začínám modrat, vzpomenu, kde mám nos! Soustředím se! Je to pekelná práce, tyhle zpomalené pohyby, tyhle neuvěřitelně dlouhé výdrže! Pomalu se přesouvám do pozice střechy a cítím, jak mi po čele stéká kapka potu. To dokazuje, že potit se můžou i želvy! Pot ze mě stříká i v absolutní nehybnosti, stačí jen snaha udržet tělo v určité poloze.

Lektorka je velmi laskavá, po náročných pozicích bojovníků nás nechá celou minutu odpočívat v pozici střechy. Odpočívat? Dělá si srandu? Mozek se mi odkrvuje, ruce mi tuhnou. Tělo se mi začíná od ramenou nezvladatelně třást. Hádám šestý stupeň Richterovy škály. Přeháním, asi jen pátý, dolů padá totiž jen moje střecha! A to už si cvičitelka všimla, že mi zadek nezadržitelně klesá dolů a vzala si na mě popruh. Trochu se bojím, že mě s ním přetáhne jak líného koně, ale provlékla mi ho kolem kyčlí a šup, prdel mi vytáhla až ke stropu. Teď mám kostrč tak vysoko, že mi zářivka na stropě začíná propalovat mé zánovní elasťáky. Pak máme konečně dovoleno přejít do jiné pozice. Uf! Ještě že už ta minuta odpočinku skončila!

Tak to byl teda relax! Zítra si budu muset přetížená místa natírat kafrovou mastí. Už teď některá z nich cítím. A pak ještě zítra musím… no jo, vážně jsem při cvičení na všechny své povinnosti zapomněla. Předtím jsem si dokola omílala záznamy ze svého diáře, ale celou hodinu jsem od toho měla pokoj. Celou hodinu! No, nebylo to fajn? Bylo! Moc fajn. Dobrá, tak tedy nebudu tu roční permanentku zatím prodávat. Naopak si koupím odolnější elasťáky a půjdu zase. Protože i když nikdy nebudu perfektní housenka a střecha mi vždycky spadne, s tou vyčištěnou hlavou se mi bude žít mnohem líp.

Zdroj foto: pixabay.com (autor Jesslef), Tiger Relax Club Chomutov

TOPlist

Share Button

Zdá se najednou snadnější, chtít změnit svět

hnizdilLékaře Jana Hnízdila není třeba nijak zdlouhavě představovat. Hnízdil je dobře veřejně znám jako propagátor celostní a psychosomatické medicíny a tvrdý kritik politicko-stranického systému i současného zdravotnictví. Hnízdil také o medicíně a svých praktických zkušenostech napsal několik knih.  Ta poslední vydaná v českém jazyce vyšla v roce 2014 a jmenuje se: Zaříkávač nemocí. Chcete se léčit, nebo uzdravit? Ptá se čtenářů Jan Hnízdil už na samotné obálce.

Podobně jako v knize Mým marodům: Jak vyrobit pacienta se i v knize Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit? nachází Hnízdilovy sloupky a fejetony, které jsou však v této knize propojeny dlouhým rozhovorem. Otázky známému lékaři pokládala Cecílie Jílková, dcera Ludvíka Vaculíka.

V první řadě nám Hnízdil ukazuje, že léčit příznaky nestačí. Pokud potlačíme příznak nemoci (bolest, vyrážku, nespavost) požitím prášku, odstraníme tak projev nemoci, ale ne její příčinu. Samotná příčina přitom může být zakotvena v našem osobním životě, v našem nesprávném stravování nebo v naší pracovní přetíženosti. Často pak do sebe ládujeme ve velkém množství léky, které pouze potlačují příznaky, ale neléčí příčiny. Zdravotní problémy se opakovaně vrací nebo přecházejí do chronického stadia.Podle Hnízdila by měl lékař léčit pouze pacienta, kterého zná a o jehož životním stylu si umí udělat představu. Jedině takový způsob léčby, celostní, vede ke skutečnému uzdravení. S pacientem je třeba probrat nejen jeho zdravotní problém, ale zasadit ho do kontextu jeho života. Lékař by měl vědět, co dotyčného trápí v osobním životě, poznat ho se vším všudy. Pak teprve může začít léčit.

V souvislosti s tím Hnízdil kritizuje náš nepřirozeně uhoněný způsob života, naše nesmyslné dobývání cílů, ale také zdravotnictví a celý náš politický systém. Jako způsob vyjádření nesouhlasu s tím vším hlásá ignoranci politických voleb. Žádný politik nikdy nic zásadního opravdu nezmění. A na druhou stranu, my si politiky volíme, máme tedy přesně takové, jaké si zasloužíme. Hnízdil volá po změně. Ale nenabádá k revoluci, pobízí čtenáře, aby každý začal u sebe. Se změnou uvažování, se zdravým způsobem života, s preferováním skutečných hodnot.

Přestože Hnízdil neříká nic nového, umí to výborně vyjádřit, spojit v celek, umí pošťouchnout na správném místě, donutit k hlubšímu zamyšlení, jak bych mohl začít u sebe, jestli opravdu ten systém, který tak haním, sám nezneužívám. Všichni to vnitřně cítíme, že se vývoj žene špatným směrem, všichni o tom v soukromí mluvíme, ale zároveň máme všichni pocit, že se stejně nikdy nic nezmění, a tak jsme naštvaní, otrávení, znechucení, ale zároveň pro tu změnu nic neděláme. Hnízdil nám však svým optimismem, přesvědčením, svou vírou ve změnu dává naději. Zdá se najednou mnohem snadnější, chtít změnit svět, protože stačí změnit sebe…

Foto obálky knihy, možnost koupě: Lidové nakladatelství
Recenze vyšla též na stránkách webmagazinu Rozhledna

TOPlist

Share Button