A půjdu zase

Esoterika se rozrůstá světem, a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že půjdu s dobou a přihlásila jsem se v rámci zachování duševního zdraví na jógu. Potřebuji si po celém dni také trochu odpočinout… Abych to měla levnější a také abych byla dost motivovaná, zakoupila jsem si rovnou permanentku na celý rok, čímž jsem utratila většinu úspor na nové pneumatiky (no co, na těch ojetých zimních to v létě vydržím). Ze zbytku peněz jsem si koupila pěkně padnoucí slušivý úbor, podložku – a mohla jsem vyrazit!

Hodina začala pohodově. Trochu jsme se protáhli, rozdýchali, cítila jsem, že se mi to bude líbit. Čas se nenápadně zpomalil, z reprobeden mi pomalu plynula do uší relaxační muzika. Bylo to fajn. Po úvodu přišlo pár prvních ásan. Fyzicky jsem zatím postačovala, zato jsem se přestávala orientovat v názvech. Nádechem do housenky, výdechem do kobry. Potřebovala bych zoologický slovník!

Každou chvíli si uvědomuji, že už zase zapomínám dýchat. Až do podklíčku, říká cvičitelka. Marně hledám tu oblast na svém těle. Ať je ráda, že si občas, když začínám modrat, vzpomenu, kde mám nos! Soustředím se! Je to pekelná práce, tyhle zpomalené pohyby, tyhle neuvěřitelně dlouhé výdrže! Pomalu se přesouvám do pozice střechy a cítím, jak mi po čele stéká kapka potu. To dokazuje, že potit se můžou i želvy! Pot ze mě stříká i v absolutní nehybnosti, stačí jen snaha udržet tělo v určité poloze.

Lektorka je velmi laskavá, po náročných pozicích bojovníků nás nechá celou minutu odpočívat v pozici střechy. Odpočívat? Dělá si srandu? Mozek se mi odkrvuje, ruce mi tuhnou. Tělo se mi začíná od ramenou nezvladatelně třást. Hádám šestý stupeň Richterovy škály. Přeháním, asi jen pátý, dolů padá totiž jen moje střecha! A to už si cvičitelka všimla, že mi zadek nezadržitelně klesá dolů a vzala si na mě popruh. Trochu se bojím, že mě s ním přetáhne jak líného koně, ale provlékla mi ho kolem kyčlí a šup, prdel mi vytáhla až ke stropu. Teď mám kostrč tak vysoko, že mi zářivka na stropě začíná propalovat mé zánovní elasťáky. Pak máme konečně dovoleno přejít do jiné pozice. Uf! Ještě že už ta minuta odpočinku skončila!

Tak to byl teda relax! Zítra si budu muset přetížená místa natírat kafrovou mastí. Už teď některá z nich cítím. A pak ještě zítra musím… no jo, vážně jsem při cvičení na všechny své povinnosti zapomněla. Předtím jsem si dokola omílala záznamy ze svého diáře, ale celou hodinu jsem od toho měla pokoj. Celou hodinu! No, nebylo to fajn? Bylo! Moc fajn. Dobrá, tak tedy nebudu tu roční permanentku zatím prodávat. Naopak si koupím odolnější elasťáky a půjdu zase. Protože i když nikdy nebudu perfektní housenka a střecha mi vždycky spadne, s tou vyčištěnou hlavou se mi bude žít mnohem líp.

Zdroj foto: pixabay.com (autor Jesslef), Tiger Relax Club Chomutov

TOPlist

Share Button

Zdá se najednou snadnější, chtít změnit svět

hnizdilLékaře Jana Hnízdila není třeba nijak zdlouhavě představovat. Hnízdil je dobře veřejně znám jako propagátor celostní a psychosomatické medicíny a tvrdý kritik politicko-stranického systému i současného zdravotnictví. Hnízdil také o medicíně a svých praktických zkušenostech napsal několik knih.  Ta poslední vydaná v českém jazyce vyšla v roce 2014 a jmenuje se: Zaříkávač nemocí. Chcete se léčit, nebo uzdravit? Ptá se čtenářů Jan Hnízdil už na samotné obálce.

Podobně jako v knize Mým marodům: Jak vyrobit pacienta se i v knize Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit? nachází Hnízdilovy sloupky a fejetony, které jsou však v této knize propojeny dlouhým rozhovorem. Otázky známému lékaři pokládala Cecílie Jílková, dcera Ludvíka Vaculíka.

V první řadě nám Hnízdil ukazuje, že léčit příznaky nestačí. Pokud potlačíme příznak nemoci (bolest, vyrážku, nespavost) požitím prášku, odstraníme tak projev nemoci, ale ne její příčinu. Samotná příčina přitom může být zakotvena v našem osobním životě, v našem nesprávném stravování nebo v naší pracovní přetíženosti. Často pak do sebe ládujeme ve velkém množství léky, které pouze potlačují příznaky, ale neléčí příčiny. Zdravotní problémy se opakovaně vrací nebo přecházejí do chronického stadia.Podle Hnízdila by měl lékař léčit pouze pacienta, kterého zná a o jehož životním stylu si umí udělat představu. Jedině takový způsob léčby, celostní, vede ke skutečnému uzdravení. S pacientem je třeba probrat nejen jeho zdravotní problém, ale zasadit ho do kontextu jeho života. Lékař by měl vědět, co dotyčného trápí v osobním životě, poznat ho se vším všudy. Pak teprve může začít léčit.

V souvislosti s tím Hnízdil kritizuje náš nepřirozeně uhoněný způsob života, naše nesmyslné dobývání cílů, ale také zdravotnictví a celý náš politický systém. Jako způsob vyjádření nesouhlasu s tím vším hlásá ignoranci politických voleb. Žádný politik nikdy nic zásadního opravdu nezmění. A na druhou stranu, my si politiky volíme, máme tedy přesně takové, jaké si zasloužíme. Hnízdil volá po změně. Ale nenabádá k revoluci, pobízí čtenáře, aby každý začal u sebe. Se změnou uvažování, se zdravým způsobem života, s preferováním skutečných hodnot.

Přestože Hnízdil neříká nic nového, umí to výborně vyjádřit, spojit v celek, umí pošťouchnout na správném místě, donutit k hlubšímu zamyšlení, jak bych mohl začít u sebe, jestli opravdu ten systém, který tak haním, sám nezneužívám. Všichni to vnitřně cítíme, že se vývoj žene špatným směrem, všichni o tom v soukromí mluvíme, ale zároveň máme všichni pocit, že se stejně nikdy nic nezmění, a tak jsme naštvaní, otrávení, znechucení, ale zároveň pro tu změnu nic neděláme. Hnízdil nám však svým optimismem, přesvědčením, svou vírou ve změnu dává naději. Zdá se najednou mnohem snadnější, chtít změnit svět, protože stačí změnit sebe…

Foto obálky knihy, možnost koupě: Lidové nakladatelství
Recenze vyšla též na stránkách webmagazinu Rozhledna

TOPlist

Share Button

Tipy na lepší náladu

Lepší nálada

Máte dneska špatný den? Máte nyní špatné období? Nic se vám nedaří? Máte nanicovatou náladu? Jste rozmrzelí? Naštvaní? Zoufalí? Samozřejmě byste se nejraději zahrabali pod peřinu, opili se nebo snědli tunu čokolády, ale nic z toho vám ve skutečnosti nepomůže. Pomoci vám může jediné: vlastní aktivita. Jistě že ji v sobě teď vůbec necítíte. Ale pořád je vaší součástí a stačí opravdu tak málo: donutit se. Nikdo jiný než vy nemůže pro vás udělat víc. To vy máte celou dobu v rukou tu kouzelnou hůlku, kterou to lze změnit. Takže to udělejte a uvidíte, že se budete cítit lépe! Uvádím pár osvědčených tipů, které působí na naši náladu pozitivně, vy si můžete mezi nimi vybrat jakýkoliv způsob, který je vám sympatický:

  1. Zavolejte nebo domluvte si setkání s někým, koho máte rádi a o kom víte, že vás umí rozesmát. Nemusíte s ním hovořit o svých současných potížích, můžete jen tak tlachat, vzpomínat na staré časy. Pokud ale chcete o svých problémech mluvit, tak to určitě udělejte.

  2. Přestože se vám do toho vůbec nechce, donuťte se k fyzické aktivitě. Zacvičte si, zaběhejte si, vyšlápněte rychlým tempem nejbližší kopec nebo vyjděte několikrát po schodech do nejvyššího patra vašeho paneláku, běžte si zajezdit na kole nebo kolečkových bruslích, nebo alespoň běžte naštípat dříví. Ideálně se úplně fyzicky zrušte. Vyplavte endorfiny. Nemyslete, hýbejte se.

  3. Užijte si jakoukoliv „malou radost“. Pochovejte si svého domácího mazlíčka a vyličte mu, jaký jste měli špatný den. Kupte si nové boty, květinu, nový šroubovák, cokoliv vám udělá radost. Jděte na procházku a všímejte si lidí a věcí kolem sebe, pozorujte svět se zvídavostí člověka, který se po roce vrátil z pustého ostrova. Přečtěte si znovu svou oblíbenou knihu a vypište si z ní oblíbené citáty.

  4. Udělejte něco šíleného. Rozpumpujte adrenalin. Buďte dobrodružní. Běžte si skočit bungee jumping, jděte na lezeckou stěnu, zajezděte si pěkně svižně na motokárách. Odvážné ale může být třeba i to, že si osobně koupíte a také hned doma vyzkoušíte novou erotickou pomůcku. Každopádně překonejte svůj strach a uvidíte, jak vás to osvěží.

  5. Relaxujte. Nemusí se jednat vyloženě o meditaci. Napusťte si vanu, do vody přihoďte příjemnou pěnu či vonnou sůl a zapalte si ke koupeli svíčku, uvědomujte si, jak se vaše tělo ve vodě uvolňuje. Nebo se pohodlně uvelebte a pusťte si vaši oblíbenou muziku, poslouchejte ji se zavřenýma očima. Nebo si s vaší oblíbenou písní pěkně zahlas zazpívejte. Zatančete si a nemyslete na to, jak to vypadá, nechte své tělo, ať si dělá, co se mu líbí. Důležité je přestat přemýšlet.

Určitě ale nezahánějte chmury jakýmkoliv druhem jídla či pití, nechcete si vypěstovat závislost ani přibrat. Také se nesnažte zapomenout na svoje problémy ležením na gauči a bezcílným čuměním na bednu, stres se tak uvolňuje mnohem pomaleji a bez valného efektu.

Co je důležité? Neusnout na vavřínech, pokračovat. Nezůstat u toho jediného výstřelku změny. Dělat alespoň jednu z těch příjemných věcí každý den. Postupně se vám tak vrátí nejen dobrá nálada, ale i barva do tváří. A všechno bude snazší.

Nemusíte čekat, až vám něco udělá radost, udělejte si ji sami!

TOPlist Zdroj fotografie: mojefoto.net, fotograf: torzo

Share Button