Džentlmeni vymírají

Tak už se to zase stalo. Pozorovali jsme na ulici holku s klukem – a on se k ní choval jako ignorant. Kam se poděla mužská ješitnost v tomto směru? Proč se dnešní mladí muži chovají jako sobci? Tentokrát šlo pouze o to, že se ti dva objímající a pusinkující po nějakých dvaceti minutách zničehonic uprostřed ulice rozešli každý jiným směrem. Verze speciálně pro tupce: právě jí strkal jazyk do krku, ale vyprovodit domů ji nemůže?

Jestli se vám to zdá měkký, dobře. Znám případ jiného kalibru. Pozdní večer nebo časné ráno v tanečním baru, kde je dvakrát tolik ožralých co židlí. Před mladou dvojicí zabývající se půl večera důvěrnostmi nevhodnými veřejné produkce se náhle uvolnila jedna židle. Jen jedna! Co udělá moderní chlapec s fantem, na který právě myslí? Uvelebí na ni svou línou prdel a dívku vedle sebe nechá stát. Vidí teď lépe do jejího výstřihu, nebo…?

Říkám vám, džentlmeni vymírají. Toho posledního jsem si představovala trochu jako Jamese Bonda v podání Pierce Brosnana. Ale brala bych jakékoholiv sympaťáka v drahém obleku a s vlasy zastřiženými Paulem Gehringem. Že ho ale potkám na nádraží, v ošuntělé košili a s igelitkou, jejíž obsah by zřejmě zajímal protidrogové oddělení, to bych nečekala. Když jsem šla okolo, nepodrazil mi nohu, neukradl mi kabelku, ale uhnul mi z cesty a oslovil mě „madam“. Málem jsem z toho leknutí zahučela do kolejí. Naštěstí všechny vlaky zastavily, když viděly rudé návěstidlo v mojí tváři.

Kdo zná pravého džentlmena, ať hodí kamenem!

Zdroj foto: pixabay.com, autor JO-B

TOPlist

Share Button

Samovaření a další experimenty

Samovareni

Přestože mě ve škole žádné chemické ani fyzikální pokusy nijak zvlášť nezajímaly, dnes běžně experimentuju v kuchyni. Ne že bych byla tak nadšená kuchařka. Spíš tak nějak vařím ála co dům dal (protože jsem líná jít hledat nějaký skutečný recept a pak ještě shánět deset chybějících ingrediencí, z nichž devět se dá koupit jen v jedné specializované prodejně v Praze nebo na trhu v Brazílii). Ale hlavně jsem se stala specialistkou na tzv. samovaření – a to  mi přineslo mnoho nových zkušeností a objevů.

Samovaření je metoda nakrmení rodiny s maximální úsporou času. Aneb vaření podle jednoduchého vzoru „naházet všechno do hrnce / pekáče a uvařit / upéct“. Je to velmi funkční systém pro všechny aktivní ženy, které nechtějí svůj život strávit u sporáku. Jako u všech ostatních kuchyňských prací tu bohužel platí pravidlo, že kuchař musí hlídat čas. Protože jídlo se sice samo uvaří, ale klidně taky samo připálí, mrcha. A tak jestli nemáte fungující minutku, popř. jestli nejste schopni si vzpomenout na to, abyste ji nastavili, ev. pokud tohle všechno sice zvládnete, ale pak se stejně nikdy nezvednete ihned po zazvonění, počítejte s tím, že vaše samovaření bude mít karcinogenní důsledky.

Já osobně díky efektivní metodě samovaření tu a tam vytvořím též nějaký vedlejší produkt. Posledně jsem třeba zjistila, že se zase až tolik nemusím bát zubní protézy. Už totiž vím, jak to budu dělat s jídlem. Přišla jsem na to náhodou. Dala jsem vařit kuře na paprice a na dvě hodinky jsem na něj zapomněla. Když jsem se pak snažila hutný vývar zahustit do omáčky, maso se při míchání úplně rozpadlo. Dobrá zkušenost do důchodu. Ta kuřecí kaše s paprikosmetanovou příchutí byla docela chutná a ani jsem neušpinila mixér.

Mým nejefektivnějším kuchyňským pokusem ovšem bylo stvoření přírodního olejometu. To dáte do hrnce na plotně trochu oleje, jednu větší nakrájenou cibuli a necháte to samopéct asi tak dvacet minut. Když konečně hrnec začne hořet, nastříkáte takové množství studené vody, jakou rychlostí chcete, aby se olej rozstříkl po kuchyni. (Sralbotkové, kteří si to nakonec rozmysleli, uhasí požár pokličkou a nechají hrnec několik hodin vychladnout. Nadšení sralbotkové mohou alespoň pozorovat, po jak dlouhé době je požár schopen se samovznítit.) Bonusem při tomto pokusu jsou pak následné experimenty při hledání takového čistícího prostředku, který není jako běžné prostředky, ale zvládne navrátit vašemu zuhelnatěnému hrnci jeho starou podobu. (Mluvím o barvě. Pokud nevydržel tvar, ten nový je určitě lepší, avantgardní.)

Jak sami vidíte, na samovaření je úžasné, že dělá z kuchyňské rutiny skutečnou zábavu. Je to moderní způsob, jak se postarat o rodinu a zároveň se něco nového naučit. Inteligentní hospodyňka se nikdy u sporáku nenudí!

Zdroj fotografií: pixabay.com, Clker-free-vector-images

TOPlist

Share Button

Co bych si počala bez svého telefonu

Ještě že jsou ty mobilní telefony! Právě jsem si spočítala, v kolika situacíconcordch svůj telefonní přístroj nutně potřebuju:

Z banky mi mohou nabídnout další úvěr hned, jakmile zvýší poplatky a úrokovou sazbu.

Klienti mi mohou volat i na toaletu, abych neměla žádné problémy kvůli dodržení pracovní směrnice, v níž je uvedeno, že musím každý telefonát vyřídit nejpozději do pěti zazvonění.

Šéf mě může zjebat i v deset večer, abych nemusela čekat až do rána a trápit se, co bude zítra.

I během dovolené mě může náš dodavatel informovat, že když do 24 hodin udělám další objednávku za nejméně pět tisíc, budu mít tentokrát dopravu zdarma.

O půlnoci na Silvestra mi může přijít všech dvaaosmdesát totožných přání od mých známých, ještě než odbije čtvrt na jednu.

Můžu kdykoliv zavolat svému synovi, abych mu připomněla, že se z jeho pokoje pořád šíří ty podivné zvuky a že by se tedy už opravdu měl alespoň na chvíli ukázat doma, aby nakrmil svého varana.

Dcera mi může zavolat přímo do fronty u kasy ještě před zaplacením útraty, aby mi sdělila, že ještě nutně potřebuje na zítra do školy kokosový ořech o průměru 22 cm a dvě 8,5 cm dlouhá avokáda.

Manžel mi může zavolat do striptýz meijerbaru, aby se mě zeptal, jak se mi líbí na té prodloužené lekci jógy.

A kdybych se náhodou někdy ztratila v džungli, kde je signál, policie podle něj může vyhledat mou hnijící mrtvolu dřív, než ji divoká zvířata ohlodají k nepoznání.

Co bych si jenom bez svého mobilního přístroje počala? Závisí na něm všechno!

Zdroj fotografií: pixabay.com, autoři meijer, concord90

TOPlist

Share Button